Katastrofy jsou publikovány na oficiálních a uznávaných zpravodajských kanálech, na oficiálních webech a také na sociálních médiích. V první fázi je publikována žhavá novinka a ve druhé fázi je zpráva zpracována jako dlouhodobá. První fáze bude prováděna profesionálními novináři a reportéry (profesionální žurnalistika) a také očitými svědky, pečovateli, oběťmi nebo jen svědky z doslechu (občanská žurnalistika). Hranice mezi pocity a informacemi a mezi pravdivými a nepravdivými informacemi je tenká a zpráva se bude rychle šířit. Během druhé fáze budou odborníci a občané hledat odpovědi a upozorňovat na příčiny a hledat viníky. V tomto bloku je objeven, vysvětlen a analyzován proces publikování katastrofických zpráv. V tomto bloku je zkoumán, vysvětlen a analyzován proces publikování zpráv během požáru katedrály Notre-Dame.

Založeno na specifickém případu požáru katedrály Notre-Dame:
1. Vyjmenovat, shrnout a rozpoznat rozdíly mezi fakty, vírou, názory, interpretacemi (znalost a porozumění)
2. Definovat proces publikování zprávy (kdo, kdy, jak, proč) související s kvalitou obsahu zprávy
3. Vybrat nejspolehlivější informace
4. Zkontrolovat spolehlivost obsahu zprávy související s různými faktory (načasování, zdroj, zpráva atd.)
5. Získat informace o faktech (kdy, kde, kdo, co, jak ...)
6. Shromáždit fakta v infografii
7. Budovat povědomí o dezinformacích obecně

>Ice breaker s celou skupinou ==> interakce učitel-student: metoda popcorn (odpovědi se objeví náhodně)
>diskuse ve třídě ==> interakce učitel-student: jaký druh zprávy si pamatujete o tomto konkrétním incidentu a kdy k tomuto došlo
>diskuse ve třídě ==> interakce učitel-student: studenti se snaží vzpomenout, od koho slyšeli informace o katastrofě
>diskuse ve třídě ==> interakce učitel-student: studenti uvažují o spolehlivosti obsahu zprávy na oficiálních zpravodajských serverech a sociálních médiích
>Knižní výzkum ==> individuálně zadané vyhledávání a čtení: studenti vyhledávají rozdíl mezi skutečností, vírou, názorem a interpretací + porovnávají příklady z oficiálních a sociálních médií
>Vložte výsledek do obrázku ==> písemná zpráva: studenti generují a sestavují časovou osu a odpovídající infonografii o procesu hlášení katastrof
>Vložte výsledek do obrázku ==> ústní zpráva: zkontrolujte vygenerovanou časovou osu a infonografii s hlášením o jiné katastrofě (než požár Notre Dame)

> Icebreaker): popiš katastrofu, kterou si pamatuješ, a řekni skupině, kde jsi byl a co jsi v té době dělal
> Buzz session: Vyhledejte informace o požáru katedrály Notre Dame a zjistěte rozdíly mezi načasováním, obsahem a druhem novinářů při porovnání oficiálních zpravodajských serverů se sociálními weby
> Předchozí porozumění: uveďte, které informace, které jste tehdy slyšely a od koho jste je slyšely nejvíce upoutaly vaši pozornost a byly pro vás spolehlivější
> Předchozí porozumění: jaký je rozdíl mezi skutečností, vírou, názorem a interpretací
> Použití videozáznamů a článků z internetu o požáru katedrály Notre Dame k ilustraci rozdílu mezi fakty, vírou, názory a interpretacemi
> Přemýšlejte, spárujte a sdílejte fakta o požáru katedrály Notre Dame ve skupinách maximálně po 4 studentech > Vytvořte infonografické údaje o faktech o požáru katedrály Notre Dame ve skupinách maximálně po 4 studentech
> Prezentujte a ověřte svá zjištění s ostatními skupinami