Případová studie: Katastrofické zprávy
Pokaždé, když dojde ke katastrofě, je kromě objektivních a pravdivých informací šířeno obrovské množství dezinformací. To se děje podle opakujících se vzorců. V této případové studii zkoumáme, co to je dobrá žurnalistika, jaké typy dezinformací se během katastrof znovu a znovu šíří, proč k tomu dochází a jak můžeme tuto dezinformaci rozpoznat.
Doporučeno pro: středoškoláci, dospělí
Odkazy: katastrofy, konspirační teorie, dezinformace, oheň Notre Dame
Stavební blok 2. Případ požáru katedrály Notre Dame: proces publikování zpráv o katastrofách: rozdíly mezi zprávami na oficiálních zpravodajských serverech a na sociálních médiích, během počátečního zpravodajského období a z dlouhodobého hlediska (FAKTICKÉ a KONCEPČNÍ)
Katastrofy jsou publikovány na oficiálních a uznávaných zpravodajských kanálech, na oficiálních webech a také na sociálních médiích. V první fázi je publikována žhavá novinka a ve druhé fázi je zpráva zpracována jako dlouhodobá. První fáze bude prováděna profesionálními novináři a reportéry (profesionální žurnalistika) a také očitými svědky, pečovateli, oběťmi nebo jen svědky z doslechu (občanská žurnalistika). Hranice mezi pocity a informacemi a mezi pravdivými a nepravdivými informacemi je tenká a zpráva se bude rychle šířit. Během druhé fáze budou odborníci a občané hledat odpovědi a upozorňovat na příčiny a hledat viníky. V tomto bloku je objeven, vysvětlen a analyzován proces publikování katastrofických zpráv. V tomto bloku je zkoumán, vysvětlen a analyzován proces publikování zpráv během požáru katedrály Notre-Dame.
Navrhované zdroje
1. Žurnalistika, charakteristika:
https://nakladatelstvi.portal.cz/nakladatelstvi/aktuality/79646
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=%C5%BDurnalistika
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
2. Faktické katastrofické zprávy
http://hisz.rsoe.hu
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
https://earthjournalism.net/resources/reporting-on-disasters
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
3. Obecné informace a příklady digitálních dezinformací (obecný popis příkladů dezinformačních katastrofických zpráv):
https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/fake-news
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
http://www.e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/tiskoviny/100-letak-fake-news-nepravdive-informace-a-dezinformace-v-online-prostredi/file
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
https://archiv.ihned.cz/c1-66710910-boj-se-lzi-fake-news-pomahaji-algoritmy-socialnich-siti-s-prichodem-generovaneho-obsahu-jeste-posili
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
4. Lživá spojení a špatně interpretovaný obsah (konkrétní příklady současných a krátkodobých katastrofických zpráv):
https://yaleglobal.yale.edu/content/chasing-disaster-risks-fast-furious-or-fake-news
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
https://www.lupa.cz/n/fake-news/
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
5. Obsah konspirační teorie (konkrétní příklady současných a krátkodobých katastrofických zpráv):
https://www.denik.cz/ze_sveta/internetove-konspirace-pozar-katedraly-v-parizi-provazely-dezinformacni-kampane-20190418.html
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
6. Hoaxy (konkrétní příklady současných a krátkodobých katastrofických zpráv):
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2789717-terorismus-slavici-muslimove-ci-bozi-trest-spiklenecke-teorie-a-lzive-zpravy-o-pozaru
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
7. Ideologický obsah (konkrétní příklady současných a krátkodobých katastrofických zpráv):
https://manipulatori.cz/spolek-milion-chvilek-pozar-notre-dame-eurovolby-i-o-tom-se-sirily-dezinformace-v-roce-2019/
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje
8. Použití sociálních médií pro šíření falešných zpráv (konkrétní příklady současných a krátkodobých katastrofických zpráv):
https://globe24.cz/domov/67271-dezinformacni-peklo-na-ceskem-internetu-lide-vini-z-pozaru-notre-dame-muslimy
Otevřete z webarchive, pokud odkaz nefunguje

Výsledky učení
Založeno na specifickém případu požáru katedrály Notre-Dame:
1. Vyjmenovat, shrnout a rozpoznat rozdíly mezi fakty, vírou, názory, interpretacemi (znalost a porozumění)
2. Definovat proces publikování zprávy (kdo, kdy, jak, proč) související s kvalitou obsahu zprávy
3. Vybrat nejspolehlivější informace
4. Zkontrolovat spolehlivost obsahu zprávy související s různými faktory (načasování, zdroj, zpráva atd.)
5. Získat informace o faktech (kdy, kde, kdo, co, jak ...)
6. Shromáždit fakta v infografii
7. Budovat povědomí o dezinformacích obecně
Navrhované vyučovací metody
>Ice breaker s celou skupinou ==> interakce učitel-student: metoda popcorn (odpovědi se objeví náhodně)
>diskuse ve třídě ==> interakce učitel-student: jaký druh zprávy si pamatujete o tomto konkrétním incidentu a kdy k tomuto došlo
>diskuse ve třídě ==> interakce učitel-student: studenti se snaží vzpomenout, od koho slyšeli informace o katastrofě
>diskuse ve třídě ==> interakce učitel-student: studenti uvažují o spolehlivosti obsahu zprávy na oficiálních zpravodajských serverech a sociálních médiích
>Knižní výzkum ==> individuálně zadané vyhledávání a čtení: studenti vyhledávají rozdíl mezi skutečností, vírou, názorem a interpretací + porovnávají příklady z oficiálních a sociálních médií
>Vložte výsledek do obrázku ==> písemná zpráva: studenti generují a sestavují časovou osu a odpovídající infonografii o procesu hlášení katastrof
>Vložte výsledek do obrázku ==> ústní zpráva: zkontrolujte vygenerovanou časovou osu a infonografii s hlášením o jiné katastrofě (než požár Notre Dame)
Navrhované vzdělávací činnosti
> Icebreaker): popiš katastrofu, kterou si pamatuješ, a řekni skupině, kde jsi byl a co jsi v té době dělal
> Buzz session: Vyhledejte informace o požáru katedrály Notre Dame a zjistěte rozdíly mezi načasováním, obsahem a druhem novinářů při porovnání oficiálních zpravodajských serverů se sociálními weby
> Předchozí porozumění: uveďte, které informace, které jste tehdy slyšely a od koho jste je slyšely nejvíce upoutaly vaši pozornost a byly pro vás spolehlivější
> Předchozí porozumění: jaký je rozdíl mezi skutečností, vírou, názorem a interpretací
> Použití videozáznamů a článků z internetu o požáru katedrály Notre Dame k ilustraci rozdílu mezi fakty, vírou, názory a interpretacemi
> Přemýšlejte, spárujte a sdílejte fakta o požáru katedrály Notre Dame ve skupinách maximálně po 4 studentech > Vytvořte infonografické údaje o faktech o požáru katedrály Notre Dame ve skupinách maximálně po 4 studentech
> Prezentujte a ověřte svá zjištění s ostatními skupinami
Pilíře De Facto
Motivované poznání: v tomto stavebním bloku je zřejmé, že porovnáním toho, proč a kým jsou informace o požáru katedrály Notre-Dame publikovány, má vliv na vnímání veřejnosti.
Systémová příčinnost: skutečné příčiny katastrofy nejsou vždy okamžitě viditelné a jasné. Tento stavební blok ukazuje, jak snadno lidé věří přímo vnímatelným pozorováním.
Vzorce v kontextu myšlení: tento stavební blok ukazuje, že v závislosti na tom, co lidé chtějí číst a čemu chtějí věřit, že způsobilo požár, budou konzultovat konkrétní zdroje
Vzorce rovnocennosti a vzorce priorit: Je zřejmé, že dezinformace o požáru Notre-Dame záměrně zdůrazňují pouze určité aspekty.
Další online nástroje
Internet
Mentimeter (nebo jiný hlasovací nástroj)
De Facto materiály (plakát a infonografické karty velikosti)
Varování:
Vybrali jste téma z oblasti Dezinformační hry. Vezměte prosím na vědomí, že v této oblasti jsou hostitelé nebo odkazy na zdroje obsahující dezinformace nebo chybné informace. Přítomnost takových materiálů má napomáhat rozvoji a udržování dovedností pro navigaci a detekci dezinformací. K dosažení tohoto cíle - úmyslně - není žádný z materiálů výslovně označen jako pravdivý nebo nepravdivý.