Katastrofy jsou publikovány na oficiálních a uznávaných zpravodajských kanálech, na oficiálních webech a také na sociálních médiích. V první fázi je publikována žhavá novinka a ve druhé fázi je zpráva zpracována jako dlouhodobá. První fáze bude prováděna profesionálními novináři a reportéry (profesionální žurnalistika) a také očitými svědky, pečovateli, oběťmi nebo jen svědky z doslechu (občanská žurnalistika). Hranice mezi pocity a informacemi a mezi pravdivými a nepravdivými informacemi je tenká a zpráva se bude rychle šířit. Během druhé fáze budou odborníci a občané hledat odpovědi a upozorňovat na příčiny a hledat viníky. V tomto bloku je objeven, vysvětlen a analyzován proces publikování katastrofických zpráv. V tomto bloku je zkoumán, vysvětlen a analyzován proces publikování zpráv během požáru katedrály Notre-Dame.

Dojde-li ke katastrofě, která postihne velkou skupinu lidí, komunitu nebo zemi, okamžitě se začne šířit množství dezinformací. V tomto bloku se hlouběji věnujeme způsobu, jakým tento proces začal při požáru Notre Dame, jaké typy médií a sociálních médií byly použity, kdo byl za tím a odkud pocházel falešný obsah, obrázky, videa.

Proč vznikají a šíří se nesprávné informace a dezinformace během katastrofy a po ní? Kdo z toho těží a komu to přináší zisk? V tomto bloku objevíme a vydedukujeme příčiny a systém, který způsobuje produkci a šíření dezinformací při požáru Notre Dame.

Když dojde ke katastrofě, každý chce získat odpovědi na otázky co, proč, jak, kde a kdo je zapojen do katastrofy. V tomto bloku je kladen důraz na detekci falešných informací a nalezení spolehlivých informací: které webové stránky publikují objektivní a spolehlivé zprávy o katastrofě a jak lze ověřit pravost těchto webových stránek. V případě pochybností se na základě požáru Notre Dame naučíme, jak ověřovat informace, co je zpětné vyhledávání obrázků a jak detekovat falešné profily. V závěrečném úkolu bude každý student analyzovat konkrétní případ katastrofické zprávy a vytváření a šíření misinformací a dezinformací.