
Vzorce v kontextu myšlení
Co jsou to vzorce
Víme, že lidé uvažují v kontextech, které jsou pevně dané a které mají jasně definované sémantické role a tomuto kontextu myšlení říkáme vzorec. Vezměme například školní vzorec, který představují učebnice, lavice, tabule, studenti a učitelé – tyto předměty mají svou jasně danou sémantickou roli, která diktuje očekávané chování či funkci. Vzorce jsou ve společenských vědách známé jako koncepty, které jsou spojené se sociálním konstruktivismem.
Kdy náš mozek používá vzorce
Náš mozek má tendenci hodnotit předměty, činnosti a fakta jako pravdivá/skutečná, pokud odpovídají danému vzorci a jako nepravdivá/neskutečná, pokud tomu tak není. Náš mozek automaticky vyvolává vzorec pokaždé, kdy mu odpovídá nějaký proces vnímání či komunikace, případně nějaká část či chování.
Náš mozek využívá „neuronových dálnic“ a tyto mají tendenci putovat po širokých cestách a ne po malých a úzkých ulicích. Je to proto, že ve svém úsilí o maximální účinek si mozek vybírá cestu menšího odporu chemické reakce vyvolané souběžně s neurologickou cestou. A neuronová spojení sílí pokaždé, kdy potvrdíme, že daný fakt patří do již vytvořeného vzorce.
Jak vzorce určují co je pravda a co lež
Tyto vzorce se však u jednotlivců liší, a proto výsledek hodnocení něčeho co má být pravdivé/skutečné nebo nepravdivé/neskutečné je velmi subjektivní. Každý vzor je uzpůsoben konkrétnímu kontextu ve kterém osoba žije. V okamžiku kdy hodnotíme novou informaci má náš mozek tendenci zpracovat tuto informaci již tradiční „dálniční sítí“. Při tomto pokusu zařadit novou informaci do již vzniklé neurologické cesty se může stát, že informace do ní nezapadá a mozek ji pak definuje jako „nepřirozenou“.
Což vysvětluje, proč jsou fakta či informace posuzovány, vnímány a zaznamenávány jiným způsobem a s jinou konotací. Vzorce se vytváří velmi, velmi pomalu a taktéž se velmi složitě mění – někdy je to dokonce nemožné. Až budete příště debatovat se svým oponentem, kterého považujete za tvrdohlavého, zkuste si představit jak dlouho je již ve svých názorech a přesvědčeních utvrzován a jak je jeho mozek formován.
Původ
Vzorec byl poprvé představen profesorem Gregory Batesonem, antropologem a univerzálním myslitelem v jeho knize Na cestě k ekologii mysli (1972). Zatímco studiem vzorců se zabývá široká škála společenských věd. vzorce se staly známými i mimo odvětví vědy díky profesoru George Lakoffovi, kognitivnímu lingvistovi.