Praktické věci, díky!
Na základě průzkumu jsme provedli krátké a praktické shrnutí doporučení pro učitele týkající se zadávání projektů studentům.
Zůstaňte na této stránce a přečtěte si krátké shrnutí.
Zde je stručné praktické shrnutí našich pozorování a doporučení na základě studie De Facto 2019 u studentů a pedagogů. Jeho účelem je sloužit jako rychlý referenční průvodce. Pokud chcete vidět celou zprávu a analýzu klikněte na levý banner výše.
Shrnutí zde uváděná, ve formě rad a doporučení, lze vysledovat až k úplnému dokumentu, kde jsou umístěny v kontextu a předchozí analytické práci.
Při zvažování hlavních důvodů, proč se studentům nelíbí „projekty“...
- U vaší skupiny studentů proveďte hodnocení, který z těchto faktorů časové tísně je primární a dominantní: (1) časová tíseň samotné lhůty pro zadání, nebo (2) časová tíseň při plnění úkolů a činností, které musí provést tým, aby projekt dokončil.
- Na základě tohoto posouzení navrhněte vhodné strategie řízení času a stresu.
Na institucionální úrovni identifikujte konkrétní potřeby a přijměte příslušná opatření, včetně školení, ke snížení pocitů časového tísně a úzkosti. - Individuální preference musí být respektovány a nechceme z každého dělat týmového hráče - ale učitelé by měli prospěch z poznání a porozumění, proč se někdo brání práci v týmu a trpí úzkostí, zda například nejde jenom nedostatek dovedností, který mu v tom brání.
- Z pragmatického hlediska bychom radili učitelům, aby projekty připravovali tak, aby se zapojilo co nejvíce studentů a to zejména těch, kteří nemají týmovou práci v oblibě.
- Obdobnou logiku uplatňujeme - a radíme učitelům – kdy je důvodem neoblíbenosti projektů nutnost prezentovat jej před ostatními.
- Navrhujeme, aby učitelé pravidelně přezkoumávali své projekty a úkoly a upravovali / aktualizovali je tak, aby byly v souladu s tím, jak jsou vnímány: (1) příliš mnoho práce ve srovnání s významem úkolu, (2) příliš akademické / nepraktické a (3) malý význam pro skutečný svět.
- Možná by učitelé mohli vymyslet a navrhnout metody práce, které práci zjednodušují nebo usnadňují, související s vnímaným: (1) potřeba hledat zdroje a (2) příliš mnoho práce při určování a procházení dlouhými seznamy zdrojů.
Při zvažování důležitosti, kterou žáci přikládají k ověřování svých zdrojů informací ...
- Učitelé by měli přestat brát za samozřejmé, že jejich žáci plně chápou nutnost kontroly svých zdrojů a mohli by téma ve vhodnou dobu přivést k diskuzi.
- Je zde velká skupina studentů, kteří si nedokáží vytvořit názor na důležitost ověření zdrojů, a dokonce jedna malá skupina, která věří, že to není vůbec nutné. Pokud je do tohoto pedagogové aktivně nezapojí, budou vždy představovat skupinu, která je vystavena většímu nebezpečí dezinformace a manipulace, přičemž zvláště zranitelní jsou studenti středoškolského vzdělávání.
Při zvažování do jaké míry využívání zdrojů žáky odpovídá očekáváním učitelů ...
- Navrhujeme školám a jednotlivým pedagogům vyvinout a implementovat jednoduchý systém, který stanoví základní standard a hodnotí výkon podle tohoto standardu. Příkladem, podle kterého je možno postupovat, mohou být stávající modely pro detekci plagiátů.
Podle čeho se studenti rozhodují při výběru zdrojů pro zadaný úkol ...
- Přibližně 38% respondentů odpovědělo, že při každé příležitosti vyhledávají zdroje, což identifikujeme jako osvědčený postup, který vede ke zlepšení informační gramotnosti, menší zaujatosti a lepší kvalitě informací (vyšší relevance). Tento model by měli pedagogové aktivně propagovat.
- Co však můžeme považovat za poněkud alarmující a potenciálně nebezpečné je spoléhání se na zdroje, jako jsou „členové rodiny“ a „jiné sociální kruhy“. Takové zdroje mohou (i když ne zpravidla) být velmi často kontaminovány misinformacemi a dezinformacemi a jejich role ve vzdělávacím kontextu by měla být sledována. Učitelé by měli zasáhnout a řádně vysvětlit a probrat se studenty, jak rozvíjet a rozvíjet dovednosti informační gramotnosti.
Při zvážení, zda učitelé absolvovali formální školení učitelů ...
- Zde by bylo by dobré, vše dále prozkoumat a podívat se na možné rozdíly v praxi učitelů s formální pedagogickou přípravou i bez ní. Takové šetření lze provádět na úrovni systému nebo na úrovni jednotlivých škol a mohlo by odhalit důležité mezikulturní rozdíly a přinést nové myšlenky a vhled do různých dimenzí učitelské profese.
Při posuzování formálních hodnotících kritérií úkolů a projektů týkajících se výběru, kvality a přesnosti informačních zdrojů ...
- Domníváme se, že učitelé se mohou těmto kontrolám vyhýbat z několika důvodů: nedostatek času na řádné provedení těchto kontrol; nedostatek pochopení jejich důležitosti; nebo nedostatek znalostí a dovedností, jak je provádět. To vše mohou stanovit a řešit sami učitelé nebo příslušná podpůrná struktura ve jejich školách nebo školicích zařízeních.
Při zvažování, jaké typy informací doporučit studentům ...
- Je dobré, že vidíme různé typy použitých zdrojů, což značí větší angažovanost a motivaci. Doporučujeme proto učitelům, aby přemýšleli o různých zdrojích. Pokud jde o misinformace a dezinformace, rozmanitost témat nechává dveře otevřené diskusím o různých zavádějících metodách a pokusech o manipulaci, které používají různé typy zdrojů.
Při zvažování preferovaných zdrojů informací ...
- Naše rada pro učitele spočívá v tom, aby dohlíželi na upřednostňované zdroje informací u konkrétních skupin studentů, a zajistili, aby zdroje byly různorodé a takové, které žáci považují za zajímavé, které je motivují a jsou si při práci s nimi jistí a to při všech výukových činnostech (úkoly, projekty atd.).
- Pro učitele to však může znamenat, že budou muset vystoupit ze své vlastní bezpečné zóny zavedených postupů a zdrojů, ale na druhou stranu tak mohou využít tuto příležitost a zjistit, jak jsou různé zdroje informací využívány jako platformy pro pokus o dezinformaci a manipulaci. Taková pozorování by byla cennou součástí každého cíleného zásahu do odborné přípravy v oblasti informační gramotnosti (digitální gramotnost a mediální gramotnost).
Při zvažování, jaké metody studenti používají k ověřování informací ...
- Použití online expertních platforem k položení otázky jako metody ověření má mnoho nevyužitého potenciálu. Na základě našich odborných znalostí a kvalitní odborné infrastruktury, která stojí za některými z těchto webových stránek a služeb, bychom rádi povzbudili pedagogy, aby tuto možnost prozkoumali a probrali se svými studenty, jak nejlépe využít tento odborný potenciál.
- Průzkum potvrzuje, že velké množství lidí (a studentů) pracuje s informacemi tak, že porovnává nové skutečnosti a tvrzení s tím, co již znají. Jedná se o rychlou a praktickou metodu, která přináší výsledky bez vynaloženého úsilí. Skutečným nebezpečím je, jak víme z materiálů De Facto zkoumající vzorce v kontextu myšlení, že náš mozek odmítne a ignoruje informace, které neodpovídají nebo nesplňují naše zavedené přesvědčení nebo znalosti, nebo naopak posílí víru v opačný scénář. To znamená, že pokud již máme nesprávné znalosti a dostáváme správné a pravdivé informace, tato metoda zruší a zamítne pravdivé informace, aby byla zachována platnost stávajícího vzorce. Doporučujeme, aby učitelé pracovali se svými žáky a vysvětlili jim podstatu těchto kognitivních procesů a nebezpečí při přílišné důvěře v tuto metodu pro ověření.
- Naší pracovní hypotézou je, že někteří respondenti si nebyli plně vědomi toho, co je ověřovací platforma (a v naší otázce jsme neposkytli definice ani příklady), a dle svého uvážení ji brali jako každé stránku, kde si lze ověřit informace postupným vyhledáváním. Doporučujeme učitelům a pedagogům aby toto ověřili a zjistili, zda jsou tyto platformy populárním nástrojem nebo nejsou vůbec známé a rozpoznatelné. Což nám umožní pracovat s těmito platformami a spolupracovat s nimi na vytvoření mnohem širší podpůrné sítě pro vzdělávání nebo poskytnout učitelům příležitost představit a vysvětlit povahu webových stránek a služeb ověřujících fakta.
Při zvažování, zda určit minimální počet zdrojů, které mohou žáci použít ...
- Odbornost naznačuje, že v zájmu budování, rozvoje a udržování dovedností v oblasti informační gramotnosti je důležité naučit se používat a pracovat s různými informačními zdroji a typy. Jedním ze způsobů, jak zajistit, aby tento aspekt úkolu nebyl přehlížen, je naučit studenty, že musí používat několik různých zdrojů a typů informací. Jde o první dobrý krok a je důvodem k tomu, aby se ve vhodnou dobu vyřešila otázka misinformací a dezinformací a mnoha způsobů, jakými mohou informace cestovat z jednoho místa na druhé nebo ve skutečnosti z jedné mysli do druhé.
Při zvažování, zda přesně definovat zdroje, které mají žáci použít ...
- Definování zdrojů je relevantní a vhodné v dřívějších stádiích vzdělávání, kdy studenti dosud dostatečně nerozvinuli dovednosti pro nezávislé vyhledávání, výběr, revizi a použití zdrojů.
- Následným krokem může být seznam doporučených, ale ne povinných zdrojů, což lze považovat za projev osobního stylu výuky, ale může to být také vědomá strategie výuky, kde mají žáci svobodu se sami rozhodnout a vybrat si a na druhou stranu je zde „záchytný bod“ pro ty, kteří by mohli mít problémy s tímto typem činnosti.
- Namísto práce s doporučených a zakázaných zdrojů bychom navrhovali, aby se učitelé aktivně zapojovali do zlepšování informační gramotnosti pro sebe a své studenty. Zakazování je nejjednodušší způsob, jak přistupovat k problému dezinformace. I když jde o nejrychlejší proces, je špatný z důvodu předpojatosti.
Při zvažování toho, jak snadné nebo obtížné je pro studenty používat zdroje, které doporučuje učitel ...
- Poměr mezi obtížnými / snadnými odpověďmi je 1 / 1,5 pro dospělé, téměř 1/1 pro univerzitní vzdělání, 1/2 pro středoškolské odborné vzdělávání. Pro středoškolské obecné vzdělávání je poměr 1/3. Jinými slovy, studenti v této skupině čelí výrazně méně obtížným zdrojům než ostatní. Učitelé si chtějí ověřit a otestovat, zda zvýšení obtížnosti některých jejich zdrojů může přinést rovnováhu a být výzvou pro pokročilejší studenty. A tato rada může být rozšířena na všechny učitele jako osvědčený postup - ujistěte se, že některé zdroje, které poskytujete, jsou vhodné pro méně výkonné studenty a některé představují výzvu pro ty, kteří výzvu chtějí. To by se promítlo do vyšší úrovně zapojení a motivace.
