IO1-A. 11 typů dezinformací
Všechny informace, které jsou – ať už záměrně nebo ne - vytvořeny tak, aby uváděly v omyl a případně škodily, lze rozdělit do 11 typů dezinformací, které tvoří základ komplexního modelu De Facto. V roce 2019 jsme navrhli novou a rozšířenou klasifikaci typů obsahu (na základě Wardle, 2017). Zatímco klasifikace musí být aplikovatelná na všechny druhy dezinformací, hledali jsme specificky rozšíření, které by odpovídalo kontextu vzdělávání a odborné přípravy:
- písemné informace
- ústní informace
- vizuální informace informace
- virtuální reality (VR)
- umělé inteligence (AI)
Dále se v našem modelu (pro další zdroje navštivte náš web) zabýváme informačními nosiči nebo informačními médii a porovnáváme je s typy dezinformací, které jsou prezentovány a popsány níže:
Typy informací
Popis
Satira, parodie a memy
využití ironie, sarkasmu, zesměšňování apod., při odhalování, odsuzování nebo posmívání se, atd.
Reklama a sponzorovaný obsah
placená oznámení a aktivity
Hodnocení a kontrola obsahu
klasifikace podle ratingu nebo hodnosti nebo kritického článku za účelem hodnocení
Špatná spojení a chybně interpretovaný obsah
nesprávně interpretovaný, vysvětlený nebo nesprávně pochopený obsah
Pseudověda
soubor přesvědčení nebo praktik mylně považovaných za vědecky podložené
Smyšlenky
vtipný nebo zlomyslný podvod
Konspirační teorie
víra, že nějaká skrytá, ale vlivná organizace je zodpovědná za nevysvětlitelnou událost
Ideologicky orientovaný obsah
ideologický obsah, který zahrnuje výklad faktů, i když tvrdí, že je neutrální
Podvodník
předstírá, že je někdo jiný, aby oklamal ostatní, zejména pro podvodné zisky
Falešná umělá inteligence (AI) *
obsah zpracovaný většinou počítačovým softwarem, šířený s úmyslem uvádět v omyl
Hluboký falešný obsah *
jde o kombinaci umělé inteligenci a hlubokého učení, kdy se smíchají existující obrázky a videa se zdrojovými obrázky nebo videi s úmyslem uvádět v omyl
* Mezi partnery probíhá debata o rozdílu mezi těmito dvěma typy. Jedním z argumentů je, že „zcela vymyšlený obsah“ není přesným popis a že úmyslná manipulace s obrázky a videem a jejich směšování s pravdivými prvky (deep fake) má za následek i „zcela vymyšlený obsah“. Takže argument je, že obě kategorie by se měly sloučit, také proto, že hluboké falešné zprávy jsou typicky generovány umělou inteligencí. Jiný argument říká, že existuje jasný rozdíl mezi zkrouceným obsahem a zcela vymyšleným obsahem - i když výsledek může být podobný, procesy, kterými vznikají, jsou zřetelně odlišné - tedy dva typy mají své idiosynkrázie a rozdíl je oprávněný.
Někteří na této straně argumentu poukazují na to, že existuje případ a reálná možnost, že lidské akce (a motivace) vedou k produkci těchto dvou typů, takže technologický argument není zcela platný.
V současné době jsme při debatě došli ke kompromisu.